Název tarifu a jedna reklamní rychlost nemusí stačit k tomu, abyste nabídky internetu mohli dobře porovnat. Poskytovatelé mají uvádět také datové limity a případná opatření k řízení provozu. Vysvětlit mají i to, zda a jak mohou specializované služby ovlivnit běžné připojení k internetu.
Informace mají být součástí smlouvy a poskytovatelé je mají zveřejňovat také například na webu nebo v marketingových materiálech. BEREC doporučuje, aby byly snadno dostupné, přesné, srozumitelné a umožňovaly porovnání nabídek. Na dodržování požadavků na transparentnost mají dohlížet národní regulační orgány.
U pevného připojení se uvádí minimální, běžně dostupná a maximální rychlost i rychlost, kterou poskytovatel inzeruje. Maximální rychlost je taková, kterou by zákazník měl očekávat alespoň někdy, například nejméně jednou denně. Běžně dostupná rychlost naopak popisuje výkon dosažitelný po většinu času a zahrnuje také informaci o tom, jakou část sledovaného období je taková rychlost k dispozici.
U mobilního internetu se uvádí odhadovaná maximální rychlost a inzerované rychlosti. Odhad má zákazníkovi pomoci pochopit, jaké maximum lze realisticky očekávat na různých místech a při běžném používání. Jednou z možností, jak to vysvětlit, jsou mapy pokrytí.
Skutečný výkon se někdy může významně a opakovaně lišit od údajů ve smlouvě. Pokud takový rozdíl potvrdí monitorovací mechanismus certifikovaný národním regulačním orgánem, může jít podle unijního nařízení o nesoulad výkonu služby. Dostupné nápravné prostředky se řídí vnitrostátními pravidly a poskytovatelé mají spotřebitele informovat o tom, jaké prostředky jsou k dispozici.
